Prototyp
Prototyp (anglicky prototype) je interaktivní model produktu, který umožňuje otestovat a ověřit designové koncepty před zahájením vývoje. Může mít podobu papírového nákresu, klikacího wireframu nebo plně interaktivní simulace blížící se finálnímu produktu. Cílem je odhalit problémy v použitelnosti, ověřit předpoklady s reálnými uživateli a minimalizovat náklady na pozdější změny.
Prototypování je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit rizika a náklady při vývoji digitálních produktů. Potvrzují to rozsáhlé studie:
- Oprava chyby po nasazení stojí až 100× více než její odhalení ve fázi návrhu. Studie NIST (National Institute of Standards and Technology, 2002) analyzovala dopady nedostatečného testování softwaru v USA a vyčíslila roční náklady na 59,5 miliardy dolarů. Z toho 22,2 miliardy by šlo ušetřit dřívějším odhalením chyb (NIST – The Economic Impacts of Inadequate Infrastructure for Software Testing, 2002)
- Firmy, které sdílejí prototypy s uživateli brzy, rostou výrazně rychleji. McKinsey analyzoval 300 veřejně obchodovaných firem napříč odvětvími za období 5 let (2 miliony finančních datových bodů, 110 000+ designových akcí). Firmy s nejlepšími designovými praktikami dosáhly o 32 procentních bodů vyššího růstu tržeb (McKinsey – The Business Value of Design, 2018)
- Iterativní prototypování a testování zlepšuje použitelnost v mediánu o 165 %. Nielsen Norman Group na základě 4 případových studií zjistila, že každá iterace prototypu testovaná s uživateli přináší průměrné zlepšení použitelnosti o 38 % (NNGroup – Iterative Design, 1993)
- Stačí 5 uživatelů k odhalení 85 % problémů. Jakob Nielsen a Tom Landauer publikovali matematický model (ACM INTERCHI’93), který ukazuje, že kvalitativní test prototypu s 5 účastníky odhalí většinu klíčových problémů použitelnosti (NNGroup – Why You Only Need to Test with 5 Users, 2000)
Časté dotazy
Jaký typ prototypu zvolit – low-fidelity nebo high-fidelity?
Záleží na fázi projektu. Výzkum Virziho, Sokolova a Karise (1996) prokázal, že papírové (low-fidelity) prototypy odhalí srovnatelný počet problémů použitelnosti jako plně funkční high-fidelity prototypy. NNGroup doporučuje začínat s low-fidelity prototypy, které umožňují rychlé iterace – jeden cyklus zabere zhruba jeden den. High-fidelity prototypy jsou vhodnější pro pozdější fáze (NNGroup – UX Prototype Fidelity).
Kolik iterací prototypu je potřeba?
NNGroup doporučuje minimálně 3 verze (2 iterace), ideálně 5–10 iterací. Jejich výzkum ukazuje medián zlepšení použitelnosti o 38 % na iteraci. Mozilla například pomocí papírových prototypů rychle otestovala a iterovala redesign své Support stránky, čímž ušetřila značné prostředky (NNGroup – Mozilla Paper Prototype Case Study).
Vyplatí se prototypování i u menších projektů?
Ano. Podle studie NIST náklady na opravu chyb rostou exponenciálně v každé další fázi vývoje – z poměru 1× ve fázi návrhu na 6,5× při implementaci a 15× při testování. I jednoduchý papírový prototyp testovaný s 5 uživateli dokáže odhalit kritické problémy dříve, než se stanou nákladnými chybami ve vývoji (NIST, 2002).
Zdroje:
- NIST – The Economic Impacts of Inadequate Infrastructure for Software Testing (2002) – studie ekonomických dopadů nedostatečného testování softwaru, 59,5 mld. USD ročně
- McKinsey – The Business Value of Design (2018) – pětiletá studie 300 veřejně obchodovaných firem, 2M finančních datových bodů
- Nielsen Norman Group – Iterative Design (1993) – výzkum iterativního designu, 4 případové studie, medián zlepšení 165 %
- Nielsen Norman Group – Why You Only Need to Test with 5 Users (2000) – matematický model Nielsen & Landauer, 5 uživatelů odhalí 85 % problémů
- Nielsen Norman Group – UX Prototype Fidelity – srovnání low-fidelity a high-fidelity prototypů
%201.webp)