MVP
MVP (Minimum Viable Product, česky minimální životaschopný produkt) je nejjednodušší verze produktu, která obsahuje pouze základní funkce potřebné k ověření klíčové hypotézy a získání zpětné vazby od reálných uživatelů. Koncept pochází z metodiky Lean Startup, kterou v roce 2011 představil Eric Ries. Cílem MVP není dokonalý produkt, ale co nejrychlejší učení se od trhu s minimálními náklady.
MVP řeší zásadní problém většiny neúspěšných projektů – budování něčeho, co nikdo nechce. Data jasně ukazují, proč je validace před plným vývojem kritická:
- 42 % startupů selhává, protože neřeší reálnou potřebu trhu. CB Insights analyzoval 101 post-mortem analýz zkrachovalých startupů a identifikoval „no market need“ jako nejčastější důvod selhání – před vyčerpáním financí (29 %) i špatným týmem (23 %) (CB Insights – Top Reasons Startups Fail)
- 75 % startupů s venture kapitálem nevrátí investorům vložené peníze. Výzkum Shikhara Ghoshe z Harvard Business School analyzoval 2 000 firem, které získaly financování minimálně 1 milion dolarů v období 2004–2010, a zjistil, že neúspěch je spíše pravidlem než výjimkou (Harvard Business School – The Venture Capital Secret)
- Ověření poptávky může trvat hodiny, ne měsíce. Zakladatel Zapposu Nick Swinmurn v roce 1999 vyfotil boty v místním obchodě, vystavil je na webové stránce a objednávky plnil ručně nákupem v kamenném obchodě. Tento jednoduchý MVP ověřil, že lidé chtějí kupovat boty online, bez jediného dolaru investovaného do skladu (Eric Ries – The Lean Startup, 2011)
- Dropbox získal 75 000 zájemců přes noc pouhým vysvětlujícím videem. Místo kompletního produktu natočili tříminutové demo, které sdíleli na Digg a Hacker News. Tento „MVP bez produktu“ ověřil tržní poptávku a pomohl získat financování od Y Combinator (Dropbox MVP Case Study)
Metodika Lean Startup staví MVP do centra cyklu „Build – Measure – Learn“ (postav – měř – uč se). Steve Blank, zakladatel přístupu Customer Development a mentor Erica Riese, to shrnuje jasně: startupy selhávají, protože staví na hypotézách, které neprojdou testem reálného trhu. MVP je nástroj, který tyto hypotézy testuje co nejdříve a co nejlevněji.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi MVP a prototypem?
Prototyp slouží primárně k vizualizaci a testování použitelnosti uvnitř týmu nebo s úzkou skupinou uživatelů. MVP jde dál – je to funkční produkt (byť minimální), který se dostane k reálným zákazníkům na reálném trhu. Jak ukazuje přístup Y Combinator, MVP by měl být něco, co můžete dát do rukou uživatelům během týdnů, ne měsíců, a měřit jejich skutečné chování (Y Combinator – How to Plan an MVP).
Nepoškodí nedodělaný produkt reputaci firmy?
Toto je jedna z nejčastějších obav, ale data ukazují opak. Studie CB Insights potvrzuje, že největší riziko není nedokonalý produkt, ale produkt, který nikdo nepotřebuje. Reid Hoffman, spoluzakladatel LinkedIn, to vyjádřil slavným výrokem: „Pokud se za první verzi svého produktu nestydíte, vydali jste ji příliš pozdě.“ Klíčové je komunikovat MVP jako early access verzi a aktivně sbírat zpětnou vazbu.
Jak poznám, že mé MVP uspělo?
Úspěch MVP se měří podle předem stanovených metrik – tzv. validačních kritérií. Může jít o počet registrací, míru opakovaného použití, ochotu platit nebo Net Promoter Score. Harvard Business School zdůrazňuje, že definice úspěchu musí být konkrétní a měřitelná ještě před spuštěním MVP, jinak hrozí konfirmační zkreslení (HBS – Why Most Venture-Backed Companies Fail).
Zdroje:
- CB Insights – Top 12 Reasons Startups Fail – analýza 101 post-mortem zpráv zkrachovalých startupů, identifikace 20 faktorů selhání
- Harvard Business School – Shikhar Ghosh: The Venture Capital Secret – výzkum 2 000 venture-backed firem financovaných v období 2004–2010
- Eric Ries – The Lean Startup: Principles – originální popis metodiky Build-Measure-Learn a definice MVP
- Y Combinator – How to Plan an MVP – praktický framework pro návrh MVP od předního světového akcelerátoru
%201.webp)